
Formy lupénky
Lupénka může mít obvykle různý průběh. Podle závažnosti se lupénka dělí na mírnou, středně těžkou a těžkou formu, a zároveň se liší podle místa a vzhledu ložiska.
Ložisková (plaková) lupénka
Mezi nejčastější formy patří ložisková lupénka – až 80 % osob s diagnózou lupénky má tuto formu. Vyznačuje se ostře ohraničenými ložisky, která jsou zbarvena do nachova až ruda. Výskyt ložisek je symetrický nad lokty či koleny, v oblasti beder a často též ve kštici. Zasažena však může být kterákoliv část těla.
Kapkovitá (guttátní) lupénka
Tato forma lupénky se projevuje drobnými okrouhlými ložisky s nánosy šupinek, které jsou vysety po celém těle jako kapky vody. Velmi často vzniká u mladých pacientů po prodělaných angínách či streptokokových infekcích. Tento typ lupénky může po čase vymizet, ale může se také objevit ve formě ložiskové lupénky.
Inverzní lupénka
Tento typ lupénky se vyskytuje hlavně v oblasti třísel, pupíku, podpaží, pod prsy či v oblasti genitálu. První projevy mohou být zaměněny s opruzeninami.
Pustulózní lupénka dlaní a plosek
Tato forma lupénky je charakterizována úpornými recidivujícími výsevy drobných puchýřků zaplněných hnisavým obsahem. Nejčastěji se vyskytuje v oblasti dlaní, plosek nohou a prstů.
Pustulózní generalizovaná lupénka
Jedná se o velmi nebezpečnou formu lupénky, kdy výsev hnisavých puchýřků postihuje celé tělo a onemocnění bývá provázeno horečkou. Její výskyt je naštěstí velmi vzácný.
Lupénka kštice
Jedná se o velmi častý projev lupénky, kdy se ložiska vyskytují nejčastěji za ušima a na zátylku, ale někdy i celoplošně. Léčba je časově náročná, obvykle však není příčinou vypadávání vlasů.
Lupénka nehtů
Lupénka nehtů postihuje až 50 % pacientů s lupénkou a 80 % pacientů s psoriatickou artritidou. Často se zaměňuje s plísní, což lze vyloučit mykologickým vyšetřením. Nehty jsou deformovány, na jejich povrchu mohou být žlutavé či hnědavé skvrny a dolíčky. Nehet se deformuje a může se od lůžka částečně oddělovat.
Lupénka kloubů (psoriatická artritida)
Lupénka kloubů (psoriatická artritida) postihuje přibližně 30 % nemocných s lupénkou. Onemocnění kloubů se objevuje nejčastěji do 10 let od vzniku kožních projevů. Jedná se o zánětlivé kloubní onemocnění, které kromě kůže postihuje i klouby. Psoriatická artritida postihuje drobné klouby na rukou a nohou, ale někdy také krční a bederní páteř, případně kolenní a hlezenní klouby. V závažných případech dochází ke ztrátě funkce s nevratným poškozením kloubů, často až k trvalému postižení. Ve většině případů provází lupénku kůže, ale může se vyskytovat také samostatně, tedy bez kožních projevů. Zde je důležitá včasná diagnostika, na které se podílí dermatolog ve spolupráci s revmatologem.
Jiná zdravotní rizika
V posledních letech se potvrzuje, že lupénka je častěji asociována s interními chorobami, které mají buď podobný mechanizmus vzniku, nebo vznikají na základě chronického zánětu.